Pro plný rozvoj Středního koridoru je vedle fyzické infrastruktury nutná také vyspělá finanční infrastruktura schopná přilákat soukromé investice.
Uvedl to prezident PMCG Alex Aleksishvili na 10. fóru CAREC pro rozvoj analytických center v Taškentu.
Podle něj by se na základě odhadů Světové banky při odpovídajících investicích a vyšší efektivitě mohl objem obchodu podél koridoru do roku 2030 ztrojnásobit a doba přepravy zkrátit na polovinu.
Obchod mezi Ázerbájdžánem, Gruzií a Kazachstánem by mohl vzrůst o 37 %, zatímco jejich obchod s Evropskou unií o 28 %.
Prezident PMCG uvedl, že růst obchodních toků vytvoří poptávku nejen po velkých dopravních objektech: „Železniční infrastruktura bude potřebovat terminály, kolejová vozidla a skladovací kapacity, přístavy budou potřebovat logistická a zpracovatelská zařízení a energetické sítě nové kapacity pro podporu výroby elektřiny a průmyslu. Rozvoj digitální konektivity zároveň zvýší poptávku po technologické a datové infrastruktuře.“
Aleksishvili zdůraznil, že mnoho těchto investic nelze financovat pouze tradičními bankovními úvěry.
Upozornil, že finanční systémy zemí Střední Asie a jižního Kavkazu jsou stále z velké části orientovány na bankovní financování. „Problém proto nespočívá jen v nedostatku kapitálu, ale také v omezeném přístupu k vhodným typům financování,“ řekl.
Podle něj mohou tuto mezeru pomoci vyplnit nástroje, jako jsou private equity, mezaninové financování, soukromý dluhový kapitál a hybridní finanční nástroje.
„Tyto nástroje mohou poskytnout dlouhodobější a flexibilnější financování společnostem, které plánují expanzi, investice do dlouhodobého majetku nebo realizaci projektů s vyšší mírou rizika,“ uvedl prezident PMCG.
