Ázerbájdžán soustavně rozšiřuje možnosti dodávek energie do Evropy. Vedle stávajícího vývozu ropy a zemního plynu Baku rozvíjí obnovitelné zdroje energie a infrastrukturu pro přenos elektřiny na evropský trh. Dalším prvkem této strategie se má stát nový pozemní energetický koridor vedoucí přes Gruzii, Turecko a Bulharsko.
O jednáních o vytvoření této trasy informovala náměstkyně gruzínského ministra hospodářství a udržitelného rozvoje Inga Pchaladzeová. Podle jejích slov čtyři země projednávají možnost přenosu elektrické energie z regionu, především z Ázerbájdžánu, do Evropy přes území Gruzie, Turecka a Bulharska.
Pro Baku tento projekt zapadá do již vytvořené strategie rozvoje energetického exportu. Ázerbájdžán zvyšuje dodávky plynu do Evropy, rozvíjí solární a větrnou energetiku a podílí se na vytváření nových tras pro přenos elektřiny. Realizace takových dlouhodobých projektů se opírá o pověst Ázerbájdžánu jako spolehlivého a předvídatelného energetického partnera, který důsledně plní dosažené dohody.
Nový koridor má propojit energetické soustavy Ázerbájdžánu, Gruzie, Turecka a Bulharska a vytvořit další trasu pro dodávky elektřiny do Evropy. Pro Ázerbájdžán půjde o další vývozní kanál, zatímco pro Gruzii, Turecko a Bulharsko o posílení jejich role v regionální energetické infrastruktuře.
Aby bylo možné pochopit, proč Ázerbájdžán v tomto schématu zaujímá zvláštní postavení, stačí se podívat na proměnu jeho vlastního energetického sektoru.
Země disponuje značným potenciálem obnovitelných zdrojů energie. Technický potenciál pevninské větrné a solární energetiky se odhaduje přibližně na 135 GW, zatímco potenciál větrné energetiky na moři v Kaspickém moři činí dalších zhruba 157 GW. To mnohonásobně převyšuje současné potřeby země a vytváří základ jak pro rozvoj domácí výroby, tak pro export elektřiny.
V posledních několika letech Ázerbájdžán výrazně urychlil rozvoj obnovitelné energetiky. V říjnu 2023 byla v Garadagu uvedena do provozu solární elektrárna o výkonu 230 MW, vybudovaná za účasti společnosti Masdar. Je schopna vyrábět přibližně 500 milionů kWh elektřiny ročně, čímž umožňuje ušetřit až 110 milionů metrů krychlových zemního plynu a každoročně zabránit emisím přibližně 200 tisíc tun CO₂. Dalším velkým projektem se stal větrný park Chyzy-Abšeron o výkonu 240 MW, vybudovaný společností ACWA Power. Elektrárna je navržena na výrobu přibližně 1 miliardy kWh elektřiny ročně, což umožňuje ušetřit až 220 milionů metrů krychlových plynu a každoročně snížit emise o více než 400 tisíc tun CO₂.
Současně země vytváří nový segment energetiky – offshore větrnou energetiku v Kaspickém moři. V roce 2023 se Ázerbájdžán a ACWA Power dohodly na rozvoji offshore projektu o výkonu až 1,5 GW a v roce 2024 začaly společnosti ACWA Power, Masdar a SOCAR Green zkoumat možnost vybudování offshore větrných parků o celkovém výkonu 3,5 GW.
Zvláštní místo v této strategii zaujímají Karabach a Východní Zangezur, které byly vyhlášeny zónami „zelené“ energetiky. Pokračuje zde obnova a výstavba vodních elektráren, solárních zařízení a dalších objektů využívajících obnovitelné zdroje. Zároveň se buduje infrastruktura pro přenos elektřiny z nových výrobních oblastí do celostátní energetické soustavy.
Do roku 2030 plánuje Ázerbájdžán zvýšit kapacitu obnovitelných zdrojů na několik gigawattů a výrazně zvýšit jejich podíl v energetickém mixu. V květnu 2026 ministerstvo energetiky rovněž informovalo o plánu vytvořit do roku 2035 kapacity obnovitelných zdrojů o výkonu 8 GW, určené pro domácí spotřebu i export.
Ekonomický význam této strategie je obzvlášť důležitý pro zemi, která zůstává významným vývozcem ropy a plynu. Čím větší část elektřiny se v Ázerbájdžánu vyrobí ze slunce, větru a vody, tím více zemního plynu lze směrovat na export. Rozvoj obnovitelné energetiky tak současně vytváří další příležitosti i pro tradiční energetický vývoz.
Aby mohly nové výrobní kapacity vstoupit na zahraniční trhy, Ázerbájdžán současně rozvíjí několik energetických tras.
Jednou z nich je koridor Ázerbájdžán–Gruzie–Turecko–Bulharsko. V dubnu 2025 čtyři země podepsaly memorandum o spolupráci v oblasti přenosu a obchodu se „zelenou“ elektřinou a v květnu 2026 uspořádaly třetí ministerské jednání o projektu. Strany se tehdy dohodly na urychlení prací a přípravě plánu jeho realizace.
Další trasa je již v pokročilejší fázi přípravy. Jde o „zelený“ energetický koridor Black Sea Energy, který má propojit Ázerbájdžán s Gruzií, Rumunskem a Maďarskem. Dohoda o strategickém partnerství při jeho rozvoji byla podepsána již v prosinci 2022.
Projekt počítá s výstavbou podmořského elektrického kabelu přes Černé moře. Jeho délka přesáhne 1 155 kilometrů a kapacita bude dosahovat až 1 300 MW. V červenci 2026 bylo oficiálně oznámeno dokončení studie proveditelnosti projektu. Další etapou bude příprava na realizaci a přijetí konečného investičního rozhodnutí.
Další směr souvisí se Střední Asií. Baku, Astana a Taškent rozvíjejí projekt „Střední Asie – Ázerbájdžán“, který umožní přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů z Kazachstánu a Uzbekistánu přes Kaspické moře do Ázerbájdžánu a následně směrem na evropský trh. V březnu 2026 byla v Baku zahájena první etapa studie proveditelnosti projektu za účasti Asijské rozvojové banky a Asijské banky pro infrastrukturní investice.
Základem energetické spolupráce Ázerbájdžánu s Evropou přitom nadále zůstávají ropa a zemní plyn. Ropovodem Baku–Tbilisi–Ceyhan se na světové trhy přepravuje ázerbájdžánská ropa i ropa z dalších zemí kaspického regionu, zejména z Kazachstánu. Zemní plyn proudí prostřednictvím Jižního plynového koridoru do evropských zemí a geografický rozsah dodávek se nadále rozšiřuje. V současnosti ázerbájdžánský plyn odebírá deset zemí Evropské unie a v roce 2025 dosáhly dodávky do Evropy 12,8 miliardy metrů krychlových.
Dlouholetá spolupráce v ropném a plynárenském sektoru vytvořila základ pro nové energetické projekty. Evropské země již využívají ázerbájdžánské energetické trasy a nové dohody rozšiřují toto partnerství také na oblast obnovitelných zdrojů a elektroenergetiky. Pro tak rozsáhlé projekty jsou mimořádně důležité stabilita dohod, důslednost jednání a důvěra mezi partnery.
Dnešní energetický systém Ázerbájdžánu spojuje vlastní těžbu a výrobu, tranzitní trasy i nové projekty v oblasti „zelené“ energetiky. Ropa proudí na světové trhy prostřednictvím ropovodů, plyn do Evropy přes Jižní plynový koridor a kazašská ropa využívá ázerbájdžánskou infrastrukturu. Dalším směrem se stávají toky „zelené“ elektřiny ze Střední Asie a export energie z obnovitelných zdrojů vyráběné přímo v Ázerbájdžánu.
Právě proto význam současných jednání o koridoru přes Gruzii, Turecko a Bulharsko přesahuje rámec jediného projektu. Pro Ázerbájdžán jde o možnost propojit rostoucí kapacity solární a větrné výroby s evropskou poptávkou. Pro Evropu představuje nový zdroj elektřiny a další trasu pro její dodávky.
Hlavním aktivem Ázerbájdžánu se tak v konečném důsledku stává schopnost propojovat producenty, trhy a dopravní trasy. Země leží mezi Kaspickým mořem a Evropou, disponuje vlastní výrobou energie, rozvinutou exportní infrastrukturou a možností přijímat energetické toky z dalších států regionu. Nové projekty tento systém posilují a rozšiřují možnosti Ázerbájdžánu na evropském směru.
Pro Evropu se Ázerbájdžán stává stále důležitějším pilířem energetické stability. Důvěra budovaná během let spolupráce se proměňuje v nové investice, kapacity a trasy. Tato důslednost posiluje pozici Ázerbájdžánu jako spolehlivého a předvídatelného partnera a upevňuje jeho roli jednoho z garantů energetické bezpečnosti Evropy.
