Arménská diaspora ve Francii dostala pořádnou facku. Ještě před několika dny arménská média nadšeně informovala o slavnostním oficiálním zahájení výstavy před pařížskou radnicí, plánovaném na 2. září, která je věnována arménským zločincům odsouzeným v Baku. Očekávala se hlasitá prohlášení a plamenné projevy francouzských představitelů. Něco se však pokazilo.
V předvečer akce Nouvelles d'Arménie, hlásná trouba diaspory, rozhořčeně oznámila, že slavnost byla zrušena.
Panely s tvářemi zločinců jsou ve skutečnosti na náměstí před pařížskou radnicí už od 31. srpna a Pařížany budou strašit až do 4. září. Na 2. září byla naplánována oficiální část. Starosta, představitelé diaspory a lobbisté měli uchopit mikrofony, chrlit pomluvy na adresu Baku a požadovat propuštění odsouzených.
Baku přijalo preventivní opatření. Ázerbájdžánská velvyslankyně ve Francii Leyla Abdullayeva zaslala pařížskému starostovi protestní dopis proti konání výstavy a vyzvala ho, aby rozhodnutí o uspořádání akce přehodnotil. Velvyslankyně uvedla, za co byly dotyčné osoby odsouzeny, a zdůraznila, že tato provokace není v souladu s mírovou agendou mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
Dalo by se předpokládat, že pařížská radnice nebyla o skutečné situaci dostatečně informována a po seznámení s fakty své rozhodnutí změnila. To je však velmi pochybné. Pařížská radnice vždy udržovala úzké vazby s arménskou diasporou a lobby. Současný starosta Emmanuel Grégoire sice nastoupil do funkce teprve v březnu a zatím neměl příliš mnoho příležitostí se v tomto ohledu projevit. Jeho předchůdkyně Anne Hidalgo však byla výraznou podporovatelkou arménských postojů a ochotně následovala linii diaspory. Je těžké si představit, že by Hidalgo po dopisu ázerbájdžánského velvyslanectví podobnou provokativní akci zrušila. Její politika dělala vše pro to, aby poškozovala vztahy mezi Baku a Paříží. Možná hodlá monsieur Grégoire prosazovat rozumnější politiku. Kéž by.
Něco však napovídá, že rozhodnutí o zrušení oficiální provokace nebylo přijato z vlastní vůle radnice, ale až po důrazném upozornění z Elysejského paláce. Na rozdíl od novopečeného starosty tam velmi dobře vědí, o co jde. Vědí také, že není rozumné rozehrávat s Ázerbájdžánem další pochybné hry. Praxe totiž ukázala, že Baku má skutečné nástroje, jak na provokace odpovědět.
Ať už to bylo jakkoli, pařížská radnice postupovala správně a její rozhodnutí lze jen uvítat. Oficiální struktury diasporu sotva mohou zastavit, protože jsou s ní po mnoho desetiletí úzce propojeny a v mnoha ohledech jsou na arménských kruzích závislé. Mohou však zabránit tomu, aby arménské provokace získávaly státní rozměr. S ohledem na současné trendy Francie rozhodně nepotřebuje pověst země, která poškodila mír na jižním Kavkaze.
