Ještě nedávno určovaly energetickou roli Ázerbájdžánu především ropa a plyn. Dnes se tento model rychle rozšiřuje: země vytváří nové trasy pro vývoz elektřiny, rozvíjí obnovitelné zdroje energie a propojuje Kaspické moře s evropským trhem. Jedním z klíčových prvků tohoto systému se stává koridor z regionu Střední Asie přes Kaspické moře a Ázerbájdžán do Evropy. Za jeho vznikem stojí dlouhodobá politika prezidenta Ilhama Aliyeva, který důsledně proměňuje geografickou polohu země a její energetický potenciál v základ nové regionální infrastruktury.
Ázerbájdžán dnes buduje něco mnohem ambicióznějšího: energetický systém, který propojuje Kaspické moře, Střední Asii a Evropu do jednoho dodavatelského řetězce. Jedním z nejvýraznějších příkladů této strategie je vznikající koridor, kterým má elektřina z Kazachstánu a Uzbekistánu přes Kaspické moře a Ázerbájdžán směřovat na evropský trh.
Evropa v současnosti prochází strukturální transformací energetiky. Kontinent současně řeší dva úkoly: snižuje závislost na jednotlivých dodavatelích a zvyšuje podíl čisté energie. Oba cíle vyžadují nové výrobní kapacity i nové trasy pro přenos energie. Nestačí energii pouze vyrobit – je nutné ji také dopravit, ideálně prostřednictvím předvídatelných a politicky stabilních koridorů.
Právě zde se Ázerbájdžán ocitá v jedinečné pozici. Země má obrovský vlastní potenciál obnovitelné energetiky, jak na pevnině, tak na moři, včetně Kaspického moře. Zároveň je schopna přijímat a dále předávat energii sousedních států regionu, které historicky takový přístup na evropský trh neměly. Projekt „Střední Asie – Ázerbájdžán“ toto úzké místo odstraňuje. Nevytváří nový potenciál, ale otevírá cestu tomu, který už existuje.
Roli Ázerbájdžánu v tomto systému nelze omezit pouze na tranzit. Země je současně výrobcem, koridorem i místem, kde se sbíhá několik energetických toků. To je vzácná kombinace. Vlastní větrné a solární projekty od Garadaghu po Khizi-Absheron vytvářejí domácí výrobní základnu. Offshore větrné parky v Kaspickém moři přidávají kapacity, které mohou sloužit po desítky let. Geografická poloha mezi Kaspickým a Černým mořem zároveň mění Ázerbájdžán v přirozený uzel, kterým může procházet energie z velmi rozdílných zdrojů.
Proto jeden a tentýž koridor plní pro různé země různé úkoly. Pro Kazachstán a Uzbekistán představuje cestu jejich rostoucí výroby z obnovitelných zdrojů ke stabilní a solventní poptávce. Pro Ázerbájdžán znamená rozšíření jeho role z dodavatele ropy a plynu na provozovatele komplexního energetického systému. Pro Evropu jde o nový geograficky nezávislý zdroj čisté energie.
Velké energetické projekty nikdy nevznikají pouze na základě ekonomické výhodnosti. Potřebují historii spolupráce – roky společné práce, které z partnerství vytvářejí vztah odolný vůči politickým a ekonomickým výkyvům. Ázerbájdžán už takovou historii má. Desítky let dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Baku–Tbilisi–Ceyhan a plynu prostřednictvím Jižního plynového koridoru vytvořily pověst spolehlivého partnera, který plní své závazky i v obdobích turbulencí na energetických trzích.
Tato pověst se přímo promítá do ochoty investorů a vlád vkládat prostředky do ještě ambicióznějších a kapitálově náročnějších projektů: podmořského kabelu Black Sea Energy přes Černé moře, koridoru přes Gruzii, Turecko a Bulharsko a nyní i propojení se Střední Asií. Každý nový projekt staví na důvěře získané předchozími projekty a současně ji posiluje pro ty budoucí.
V energetické geopolitice se jen zřídka objevují modely, v nichž přínos jedné strany neznamená ztrátu pro druhou. Koridor Ázerbájdžán – Střední Asie – Evropa je právě takovým případem.
Ázerbájdžán získává roli klíčového regionálního energetického hubu, což posiluje jeho postavení daleko za hranicemi ropného a plynárenského sektoru. Země Střední Asie získávají to, co jim dnes chybí nejvíce: odbytový kanál pro budoucí objemy energie z obnovitelných zdrojů, které by jinak mohly překročit možnosti jejich domácích trhů. Evropa získává diverzifikaci nejen podle druhu energie, ale také podle geografie dodávek, což za současných podmínek samo o sobě představuje formu energetické bezpečnosti.
Na studii proveditelnosti projektu se podílely Asijská rozvojová banka a Asijská banka pro investice do infrastruktury. Jejich zapojení ukazuje, že projekt je vážně posuzován jako dlouhodobá infrastrukturní investice.
Prozíravost projektu spočívá v tom, že není budován pro současnou, ale pro budoucí poptávku. V době, kdy offshore větrné parky v Kaspickém moři a nové solární elektrárny ve Střední Asii dosáhnou plné kapacity, by již měl existovat koridor pro přenos této energie. Budovat infrastrukturu souběžně s výrobními kapacitami, nikoli až po nich, představuje v energetice vzácnou strategickou předvídavost, protože realizace velkých projektů se zde počítá na roky.
Pokud se podíváme na mapu energetických tras, které Ázerbájdžán buduje paralelně – Black Sea Energy směrem na západ, koridor přes Gruzii, Turecko a Bulharsko na jihozápad a propojení se Střední Asií na východ –, je zřejmé, že země neskládá soubor jednotlivých projektů, ale vytváří jednotný systém. Systém, v němž každá nová trasa zvyšuje hodnotu všech ostatních.
Právě v tom spočívá hlavní význam současného vývoje. Nejde o položení jednoho kabelu nebo podpis jednoho memoranda. Jde o vybudování architektury, v níž si obnovitelná energie celého regionu od Střední Asie po Kaspické moře najde cestu na evropský trh stabilně, předvídatelně a na desítky let dopředu.
Systém, který dnes vzniká, je výsledkem strategie, v níž Ázerbájdžán už není závislý na jediném modelu své energetické role. Současně rozvíjí vlastní zelenou výrobu, otevírá energii Střední Asie cestu na evropský trh a vytváří několik vzájemně propojených exportních tras. Vzniká tak infrastruktura, v níž každý nový projekt zvyšuje význam těch předchozích. Tento systémový přístup se stal jedním z klíčových směrů politiky prezidenta Ilhama Aliyeva. Ázerbájdžán dnes svou polohu mezi Kaspickým mořem a Evropou pouze nevyužívá – mění ji v dlouhodobou strategickou výhodu. S rozvojem nové energetické infrastruktury bude role země v energetickém systému celého regionu stále významnější.
