Photo: TRT
Na Diplomatickém fóru v Antalyi právě probíhá panelová diskuze na téma „Výzvy a příležitosti pro regionální spolupráci na Jižním Kavkaze“, uvádí Info Bridge s odkazem na Trend.
Panelu se účastní ministr zahraničí Ázerbájdžánu Jejhun Bayramov, ministryně zahraničí Gruzie Maka Botchorišvili a arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan.
Ve svém vystoupení ministr zahraničí Ázerbájdžánu Jejhun Bayramov , že osvobození okupovaných území Ázerbájdžánu vytvořilo historické příležitosti pro mír v regionu.
„Bezprostředně po ukončení 44denní Vlastenecké války a osvobození okupovaných území Ázerbájdžánu se objevily historické příležitosti pro normalizaci. Krátce poté Ázerbájdžán navrhl Arménii zahájit proces normalizace a jednání o mírové dohodě. Ázerbájdžán tento proces inicioval a následovalo několik kol jednání. Minulý měsíc obě strany po téměř dvou a půl letech dosáhly významného pokroku a dohodly se na textu mírové dohody, což považujeme za velký krok vpřed,“ uvedl.
Bayramov zdůraznil, že k dokončení mírové dohody mezi Ázerbájdžánem a Arménií je potřeba učinit další kroky.
„K dokončení tohoto procesu a podpisu mírové dohody je nutné podniknout další kroky. To je dlouhodobá a konzistentní pozice Ázerbájdžánu, která je Arménii dobře známa. V první řadě je nutné rozpustit zastaralou a nefunkční Minskou skupinu. Za druhé musí Arménie odstranit územní nároky vůči Ázerbájdžánu ze své Ústavy. Věříme, že jakmile budou tyto nezbytné kroky učiněny, nebude již nic bránit uzavření a podpisu mírové dohody a navázání mezistátních vztahů mezi oběma zeměmi,“ dodal.
Bayramov rovněž upozornil, že ázerbájdžánská Ústava neobsahuje žádné odkazy na geografická jména či území moderní Arménie.
„Pokud jde o prohlášení arménského ministra zahraničí Ararata Mirzojana týkající se obav z ustanovení ázerbájdžánské Ústavy, nejsou pravdivá. V Ústavě Ázerbájdžánu se nenachází žádné odkazy na geografická jména či území moderní Arménské republiky. Myslím, že si toho jsou naši arménští kolegové dobře vědomi – jinak by tuto otázku již dávno vznesli. Jak je známo, právní systémy Arménie, Ázerbájdžánu, Turecka a dalších zemí jsou si obecně podobné. Mezinárodní dohody nelze uzavírat, pokud jejich ustanovení odporují ústavě dané země,“ řekl.
Ministryně zahraničí Gruzie Maka Botchorišvili uvedla, že Gruzie má upřímný zájem podporovat mír a stabilitu v regionu.
„Máme strategické partnerství s Ázerbájdžánem, které je založeno na přátelství a velmi dobré spolupráci, což je velké aktivum pro náš region. Také máme tradičně velmi dobré vztahy s Arménií, které byly nedávno povýšeny na úroveň strategického partnerství. Máme skutečný zájem podporovat mír a stabilitu v našem regionu. Vždy říkáme, a znovu to zde opakuji, že Gruzie je zemí, na kterou se mohou spolehnout jak Arménie, tak Ázerbájdžán. Můžeme oběma stranám poskytnout veškeré dostupné prostředky k usnadnění dialogu a spolupráce v našem regionu,“ uvedla.
Botchorišvili zdůraznila, že Jižní Kavkaz má obrovský potenciál pro rozvoj různých partnerství.
„Jižní Kavkaz má obrovský potenciál pro rozvoj partnerství a podporu míru, bezpečnosti, stability a hospodářské spolupráce. Musíme spolupracovat na identifikaci společných témat a otázek. Myslím si, že je důležité začít o těchto věcech otevřeně mluvit – a to už nyní můžeme,“ uzavřela.