Průměrná* hrubá mzda v České republice poprvé v historii překročila hranici 50 000 korun. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 hodnoty 52 283 korun, což je o 7,4 % více než ve stejném období předchozího roku. Po započtení inflace činil reálný růst 5,1 %, což překonalo prognózy České národní banky. Analytici tento skok částečně vysvětlují jednorázovými bonusy vyplacenými zaměstnancům v soukromém sektoru na konci roku.
*Průměrná a mediánová mzda jsou dva odlišné ukazatele. Průměrná mzda se vypočítává jako součet všech mezd dělený počtem zaměstnanců. Výrazně ji zvyšují vysoké příjmy vrcholových manažerů a specialistů, proto většina zaměstnaných vydělává méně než tato částka. Medián lépe odráží příjmy typického zaměstnance. V případě České republiky činí rozdíl mezi těmito dvěma ukazateli téměř 7 000 korun, což jasně ukazuje, jak nerovnoměrně jsou mzdy v zemi rozděleny.
Mediánová mzda – tedy částka, kterou pobírá typický zaměstnanec – byla výrazně nižší a činila přibližně 45 500 korun. Přibližně 80 % zaměstnaných pobíralo měsíční mzdu mezi 23 000 a 89 000 korunami.
Přestože celková inflace klesla na 2,5 %, výdaje na bydlení, energie a potraviny u domácností s nižšími příjmy nadále tvoří téměř polovinu jejich rozpočtu a zůstávají výrazně vyšší než v období před krizí.
Regionální rozdíly v odměňování se nadále prohlubují. Praha zůstává jednoznačným lídrem – průměrná mzda zde přesahuje 64 000 korun, zatímco v Karlovarském kraji sotva dosahuje 45 000 korun. Nad celostátním průměrem se drží pouze hlavní město a Středočeský kraj, zatímco ostatní regiony výrazně zaostávají. Odborníci upozorňují, že inflační šok v letech 2022–2024 zasáhl nejvíce právě periferní oblasti, kde je podíl výdajů na základní potřeby tradičně vyšší.
Z hlediska jednotlivých odvětví zaznamenala nejvyšší růst energetika: mzdy v tomto sektoru vzrostly téměř o 16 % a průměrný příjem dosáhl přibližně 82 000 korun. Specialisté v oblasti IT vydělávají v průměru kolem 90 000 korun. Na opačném konci spektra stojí zaměstnanci ve finančním a pojišťovacím sektoru s růstem nižším než 4 %, stejně jako pracovníci v hotelnictví a gastronomii, jejichž příjmy zůstávají nejnižší v celé ekonomice – kolem 30 000 korun.
Rozdíl v odměňování mezi muži a ženami přesahuje 25 %. Muži vydělávají v průměru o 16 700 korun více. Odborníci to vysvětlují nejen politikou zaměstnavatelů, ale také strukturálními charakteristikami trhu práce: genderovou segregací profesí, nerovným přístupem k vedoucím pozicím a rozdíly v vyjednávacích pozicích při náboru.
Výhled na letošní rok hodnotí analytici spíše opatrně. Podle jejich odhadů se tempo růstu zpomalí, protože trh práce se postupně ochlazuje a firmy stále pozorněji sledují své náklady. Nominální růst mezd by mohl dosáhnout přibližně 6 %, přičemž po několika letech by mohl výraznější příspěvek přinést také veřejný sektor. Za hlavní riziko však odborníci označují geopolitickou situaci: eskalace konfliktu na Blízkém východě a možné omezení lodní dopravy přes Hormuzský průliv by mohly vyvolat růst cen ropy a plynu – a tedy i novou vlnu inflace, která by mohla znehodnotit veškerý dosavadní růst reálných příjmů.
