Porodnost v Česku klesla na nejnižší úroveň od začátku statistického sledování, tedy od roku 1785, kdy byl na trůnu ještě císař Josef II. Za poslední dva roky se v zemi narodilo méně dětí než kdykoli předtím, a to i ve srovnání s obdobími světových válek, hospodářských krizí a změn politických režimů.
Autoři analytické studie upozorňují na zdánlivý paradox. Země dnes formálně prožívá relativně klidné a prosperující období bez zásadních otřesů, kvalita i délka života rostou a přibývá lidí starších sta let. Přesto mladí lidé mají výrazně méně dětí než generace jejich rodičů či prarodičů.
Co říkají sami mladí lidé
V rámci průzkumu novináři hovořili s několika desítkami obyvatel Česka ve věku od 25 do 35 let. Většina z nich přiznávala, že by děti v zásadě mít chtěla, ale zároveň uváděla konkrétní důvody, proč se tak neděje.
Nejčastěji zaznívala nedostupnost bydlení, zdravotní problémy včetně psychických obtíží a také změna životních hodnot. Řada respondentů navíc poukazovala na absenci stálého partnera, tedy jednoduše na to, že nemají s kým založit rodinu.
Podle výzkumníků lze hovořit o „krizi partnerství“. Lidé říkají, že by děti chtěli, ale buď nenašli vhodného partnera, nebo si takové výdaje bez milionářského příjmu nemohou dovolit.
Děti později, nebo vůbec
Demografické změny v české společnosti názorně ukazuje průměrný věk žen při narození prvního dítěte. Před rokem 1989 činil přibližně 22 let, zatímco dnes se blíží třiceti.
Odborníci to vysvětlují tím, že v současnosti mnohem více mladých lidí získává vysokoškolské vzdělání a založení rodiny vědomě odkládá. Nejprve se soustředí na kariéru a vytváření finančního zázemí pro budoucí děti, ale později může přijít okamžik, kdy se začnou považovat za „příliš staré“ na rodičovství.
Mnozí účastníci průzkumu mluvili o rodičovství s velkým respektem a přiznávali, že se na takovou odpovědnost necítí být připraveni. To odpovídá i vědeckým poznatkům, podle nichž je dnešní rodičovství intenzivnější a náročnější než dříve.
Podle údajů výzkumné společnosti PAQ Research se navíc přibližně 16 % dospělé populace v Česku potýká s úzkostmi nebo depresí. Lidé také mnohem častěji otevřeně hovoří o psychických problémech.
Existuje z této situace cesta ven?
Problém je ze statistik zřejmý a jeho příčiny rovněž nejsou tajemstvím. Mnohem složitější je najít účinné řešení. Porodnost totiž klesá prakticky v celém vyspělém světě, takže zahraniční zkušenosti nelze jednoduše převzít.
Určitý důvod k optimismu přináší mezinárodní srovnání. Podle demografa a zástupce ředitele Vídeňského institutu demografie Česká republika v minulosti opakovaně prokázala schopnost rychle zvýšit porodnost a přejít z velmi nízkých hodnot k výrazně lepším výsledkům.
Jediné univerzální řešení, které odborníci zmiňují, spočívá v tom, aby mladí lidé měli pocit, že se jim žije dobře a že si mohou děti dovolit. V takovém případě může porodnost podle nich začít růst překvapivě rychle.
Mezi diskutovaná opatření patří zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun. Podle odborných odhadů však ani tato částka plně nekompenzuje dopady inflace.
