Cesti poslanci schvalili rozpocet na rok 2026 s deficitem ve vysi 310 miliard korun. Dokument pocita se zvysenim socialnich vydaju a zaroven se snizenim vydaju na obranu.
Informace o tom byly zverejneny na oficialnich strankach Ministerstva financi Ceske republiky.
Dokument predpoklada deficit ve vysi 310 miliard ceskych korun (priblizne 14,75 miliardy dolaru). To je vice nez v roce 2025, kdy deficit cinil 290,7 miliardy korun.
Podle prognozy ministerstva financi muze celkovy fiskalni deficit vzrust az na 2,2 procenta HDP ve srovnani s 2 procenty o rok drive.
Zvyseny deficit je vysvetlovan rustem vydaju na mzdy a dotace. Zaroven rozpocet pocita se snizenim vydaju na obranu.
Konkretne bylo financovani ministerstva obrany snizeno o 21 miliard korun a v dalsich rozpoctovych kapitolach o dalsich 0,8 miliardy korun. Vysledkem bude, ze vydaje na obranu dosahnou priblizne 2,07 procenta HDP.
Ve srovnani s predchozim navrhem rozpoctu byly rovnez snizeny vydaje na zahranicni humanitarni pomoc, mezi jejimiz prijemci je i Ukrajina.
Zaroven vlada zvysila financovani socialnich programu, coz odpovida predvolebnim slibum vladajici koalice.
Konkretne:
- 800 milionu korun bude smerovat na rozvoj sportovni infrastruktury;
- 120 milionu korun na humanitarni program MEDEVAC;
- 100 milionu korun na prevenci zavislosti;
- 50 milionu korun na mimoskolni vzdelavani deti;
- 50 milionu korun na podporu bytove vystavby.
Po podpisu prezidenta ma novy rozpocet nahradit docasny financni plan, ktery byl uplatnovan kvuli zpozdenim v legislativnim procesu po minulych volbach.
Ministryne financi Ceske republiky Alena Schillerova uvedla, ze novy rozpocet je realistictejsi nez ty predchozi.
„Po dlouhych ctyrech letech Poslanecka snemovna projednava rozpocet, ktery neskriva skutecny stav verejnych financi a netvari se, ze je deficit mensi jen proto, ze se nezapocitavaji nevyhnutelne vydaje,“ uvedla.
Prezident USA Donald Trump vyzyva spojence v NATO, aby do roku 2035 zvysili obranné vydaje na 3,5 procenta HDP, aby bylo mozne financovat klicove vojenske programy Aliance.
Na pozadi rostoucich hrozeb ze strany Ruska jiz mnohe evropske staty zacaly zvysovat obranny rozpocet a rozvijet vojensky prumysl. V nekterych zemich se vydaje na obranu blizi 5 procentum HDP.
Zaroven se v Evrope zintenzivnily diskuse o posileni vlastniho systemu bezpecnosti. Politici mimo jine diskutuji o vytvoreni takzvaneho „jaderneho destniku“ pro odrazeni potencialnich jadernych hrozeb.
