V posledních letech se výhodná geografická poloha Ázerbájdžánu stala jedním z klíčových strategických zdrojů země. Pod vedením prezidenta Ilhama Aliyeva Ázerbájdžán systematicky buduje moderní dopravní systém, který propojuje Evropu a Asii, Střední Asii a jižní Kavkaz, Kaspický region a Turecko.
Výsledky této politiky jsou již zřejmé. Ázerbájdžán se stal hlavním tranzitním uzlem regionu a klíčovým článkem tras mezi Východem a Západem. Země zajišťuje stabilní pohyb rostoucích objemů nákladu a její dopravní infrastruktura získává stále větší význam pro mezinárodní obchod.
Tato pozice je zvláště důležitá v době, kdy společnosti po celém světě přehodnocují své dodavatelské řetězce a hledají spolehlivé trasy pro přepravu zboží. Střední koridor na tuto poptávku reaguje a Ázerbájdžán zaujímá v jeho infrastruktuře centrální postavení.
Právě důsledná a prozíravá politika prezidenta Ilhama Aliyeva umožnila vytvořit infrastrukturní základnu určenou pro dlouhodobý růst tranzitu: rozšiřují se kapacity přístavů, modernizují železnice, rozvíjejí logistická centra a posilují vazby se státy Střední Asie.
Čísla ukazují rozsah probíhajících změn. Za prvních osm měsíců roku 2026 vzrostl objem přepravy po Transkaspické mezinárodní dopravní trase o 22 procent. Tranzitní přeprava ve směru Východ-Západ současně vzrostla o 55 procent. Zvláště výrazná je dynamika posledních několika let. V letech 2022 až 2025 se objem přepravy po Středním koridoru zvýšil více než pětinásobně a na konci minulého roku překročil 4 miliony tun.
Roste také kontejnerový segment. V roce 2025 bylo po trase přepraveno přibližně 77 tisíc TEU, což představuje meziroční nárůst o 36 procent. Koridorem projelo více než 430 kontejnerových vlaků. Zároveň se výrazně zkrátila doba přepravy. Dnes trvá přeprava nákladu po trase přibližně 12 až 15 dní, tedy zhruba polovinu původní doby. Pozitivní dynamika pokračuje i v roce 2026. Jen v prvním čtvrtletí projelo Středním koridorem 125 kontejnerových vlaků, což je o 34,4 procenta více než ve stejném období předchozího roku.
Tyto údaje potvrzují rostoucí poptávku po trase a její schopnost zvládat velké mezinárodní nákladní toky.
Klíčovou roli v tomto systému hraje Mezinárodní námořní obchodní přístav Baku. Procházejí jím nákladní toky přicházející ze Střední Asie přes Kaspické moře, které poté pokračují po železnici a silnici dále na západ.
Současná roční kapacita přístavu Baku činí 15 milionů tun nákladu a 100 tisíc TEU. Ve druhé fázi rozšíření se plánuje zvýšení těchto ukazatelů na 25 milionů tun a 500 tisíc TEU.
Současně se modernizuje železniční infrastruktura. Po dokončení prací na trati Baku-Tbilisi-Kars byla její roční kapacita v roce 2024 zvýšena na 5 milionů tun.
Roste rovněž kontejnerový obrat přístavu Baku. Od ledna do července 2026 se meziročně zvýšil o 20 procent.
Rozvoj infrastruktury vytváří nové příležitosti také pro soukromý sektor. Rostoucí objem nákladu zvyšuje poptávku po terminálech, skladech, logistických centrech a službách spojených se zpracováním a skladováním zboží. Další možnosti se otevírají v oblasti pojištění přepravy, celního odbavení, zprostředkovatelských služeb a digitálních systémů sledování zásilek.
Kolem tranzitu tak vzniká celý ekonomický ekosystém, který vytváří nové investiční příležitosti.
Rostoucí nákladní toky vyžadují úzkou koordinaci mezi zeměmi na trase. Také zde je patrný významný pokrok.
Objem nákladní dopravy mezi přístavem Baku a přístavy Turkmenistánu vzrostl za prvních osm měsíců roku 2026 o 34,6 procenta. U přístavů Kazachstánu činil růst 6 procent.
V souvislosti s rostoucími nákladními toky projednali představitelé přístavů Baku, Aktau, Kuryk, Turkmenbaši, Poti a Batumi další rozvoj Středního koridoru. Strany se dohodly na posílení koordinace a na zrychlení a zvýšení předvídatelnosti přepravy přes Kaspické a Černé moře.
Rozšiřuje se také osobní doprava. Ázerbájdžán a Kazachstán plánují obnovit dopravu přes Kaspické moře na trase Kuryk-Baku-Kuryk. Dopravní úřady obou zemí již na tomto projektu pracují.
Obnovení trasy poskytne další impuls turistickým výměnám a obchodním kontaktům a zároveň rozšíří možnosti kaspického směru.
Posiluje se také spolupráce v železniční dopravě. V únoru podepsali představitelé železnic Ázerbájdžánu, Gruzie, Uzbekistánu a Turkmenistánu čtyřstranný protokol, který počítá s digitalizací procesů, rozvojem nákladní dopravy a dalším zdokonalováním Středního koridoru.
Uzbecký prezident Shavkat Mirziyoyev rovněž navrhl prověřit možnost propojení železnice Baku-Tbilisi-Kars s budovanou tratí Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán.
Postupně tak vzniká rozsáhlá dopravní síť propojující Čínu, Střední Asii, Kaspický region, jižní Kavkaz a Evropu.
Význam Ázerbájdžánu jako tranzitního centra postupně přesahuje rámec nákladní dopravy.
Kaspický region a Střední Asie disponují významnými zásobami ropy a zemního plynu, stejně jako uranu a kovů vzácných zemin. Rozvoj spolehlivých pozemních tras rozšiřuje možnosti přístupu těchto zdrojů na mezinárodní trhy.
Ázerbájdžán zároveň společně s Kazachstánem a Uzbekistánem rozvíjí zelený energetický koridor Střední Asie-Ázerbájdžán. Projekt počítá s přenosem elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů přes Kaspické moře s perspektivou jejího dalšího přenosu do Evropy.
Transkaspický prostor se tak stává koridorem nejen pro tradiční zboží, ale také pro energetické zdroje nové generace.
Dalším směrem rozvoje je digitální infrastruktura.
Dne 5. srpna 2026 dosáhl 380 kilometrů dlouhý podmořský úsek Transkaspického optického kabelu pobřeží Kazachstánu. Kabel propojuje Kazachstán s Ázerbájdžánem a umožňuje vytvořit přímé vysokorychlostní digitální spojení mezi Střední Asií a Evropou.
Střední koridor tím získává nový rozměr. Transkaspickým prostorem se začínají formovat trasy nejen pro pohyb zboží, ale také dat.
Současně se rozvíjí projekt TRIPP, který má přes území Arménie propojit Ázerbájdžán s Nachičevanem a následně s Tureckem. Rozvíjí se rovněž digitální složka tohoto směru: dohoda mezi Telecom Armenia a AzerTelecom vytváří možnost vybudování optického spojení.
V budoucnu TRIPP doplní Střední koridor a dále posílí úlohu Ázerbájdžánu jako regionálního dopravního a digitálního uzlu.
Všechny tyto procesy jsou součástí jednotné strategie, kterou Ázerbájdžán pod vedením prezidenta Ilhama Aliyeva důsledně realizuje.
Již dlouho před současným růstem zájmu o alternativní trasy označil prezident rozvoj dopravních spojení a mezinárodní infrastruktury za jeden z nejdůležitějších směrů státní politiky.
Dnes vytvořená infrastrukturní základna umožňuje zemi přijímat rostoucí objemy nákladu a zajišťovat jejich další přepravu mezi Východem a Západem. Dopravní projekty se přitom rozvíjejí současně s energetickými a digitálními iniciativami.
Vzniká tak multifunkční tranzitní uzel propojující několik oblastí mezinárodní spolupráce.
Pro státy Střední Asie to znamená širší přístup na světové trhy. Pro evropské partnery nové trasy pro dodávky zboží a zdrojů. Pro podniky další logistické a investiční příležitosti. Pro Ázerbájdžán další posílení jeho ekonomické a strategické role.
V době, kdy světová ekonomika potřebuje především stabilní a předvídatelné spojení, Ázerbájdžán již prokázal svou schopnost tuto funkci plnit. Pod vedením hlavy státu se země stala hlavním tranzitním uzlem regionu a nadále posiluje svou pozici jednoho z nejvýznamnějších spojovacích center mezi Východem a Západem.
