Ve světové ekonomice platí jednoduché pravidlo: mezinárodní finanční instituce investují tam, kde vidí dlouhodobý potenciál. V posledních letech Ázerbájdžán upevnil svou pozici jako jedno z klíčových dopravních a energetických center Eurasie a zároveň se stal významnou platformou pro realizaci mezinárodních infrastrukturních projektů. Právě proto se v posledních měsících dostal do centra pozornosti několika největších rozvojových bank – Islámské rozvojové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Asijské rozvojové banky a Černomořské banky pro obchod a rozvoj.
Významným milníkem tohoto procesu byla výroční zasedání Skupiny Islámské rozvojové banky, která se konala ve dnech 16.–19. června v Baku pod záštitou prezidenta Ilhama Alijeva. Fórum přivítalo více než 4 400 účastníků ze 78 zemí včetně představitelů 46 mezinárodních organizací – čísla, která sama o sobě vypovídají o postavení, jež dnes Baku zaujímá na světové finanční mapě. Výsledkem jednání bylo podepsání 67 dohod v celkové hodnotě 6 miliard dolarů a schválení nového balíčku financování ve výši 2,8 miliardy dolarů pro devět transformačních projektů v devíti členských státech. Zvláštní pozornost byla věnována obnově Karabachu: podepsána byla dohoda v hodnotě 436 milionů dolarů na rekonstrukci Karabašského zavlažovacího kanálu, projektu, který přímo přispívá k obnově osvobozených území.
Symbolické bylo i to, že prezident Ilham Alijev při zahájení zasedání připomněl, že když Ázerbájdžán znovu získal přístup k rozvojovému financování, obrátil se v první řadě právě na Islámskou rozvojovou banku. To svědčí o hluboké důvěře budované více než tři desetiletí spolupráce. Od vstupu Ázerbájdžánu do této organizace v roce 1992 banka schválila financování 84 projektů v celkové hodnotě přibližně 1,8 miliardy dolarů v oblasti dopravy, energetiky, vodního hospodářství, zemědělství a školství. V roce 2025 vzrostl objem schváleného financování celé Skupiny Islámské rozvojové banky o 20 % na téměř 16 miliard dolarů, zatímco objem vyplacených prostředků dosáhl 11 miliard dolarů oproti 9,2 miliardy v předchozím roce. Právě v tomto období růstu získalo Baku již podruhé za posledních patnáct let právo hostit hlavní výroční akci banky.
Stejně výmluvný je i vývoj spolupráce s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Ke konci roku 2025 činilo aktivní portfolio EBRD v Ázerbájdžánu 906 milionů eur rozdělených mezi 36 projektů, zatímco celkový objem investic banky od roku 1992 dosáhl 3,648 miliardy eur v rámci 202 projektů. Více než 40 % současného portfolia připadá na soukromý sektor, což jasně ukazuje, že banka podporuje především fungující tržní ekonomiku. V prosinci 2025 EBRD zahájila v Ázerbájdžánu pětiletý program zeleného financování (GEFF) v hodnotě 100 milionů dolarů. O měsíc dříve banka poprvé emitovala dluhopisy denominované v ázerbájdžánských manatech. Emise ve výši 50 milionů manatů byla investory přeupsána, což představovalo jasný signál důvěry v národní měnu i finanční systém země.
Stejným směrem postupuje také Asijská rozvojová banka. Objem schváleného financování během let spolupráce přesáhl 5 miliard dolarů a jednou z hlavních priorit se stalo zapojení Ázerbájdžánu do programu CAREC. Právě jeho prostřednictvím země upevňuje svou roli jako klíčového článku dopravního koridoru spojujícího Čínu, Střední Asii, Kavkaz a Evropu. Černomořská banka pro obchod a rozvoj se naopak zaměřuje na podporu malých a středních podniků a rozšiřování možností pro soukromé investory.
Je příznačné, že všechny čtyři instituce – navzdory odlišným mandátům i geografickému zaměření – označují za hlavní priority stejné oblasti: dopravní koridory, zelenou energetiku, digitalizaci, rozvoj soukromého sektoru a obnovu osvobozených území. Nejde o náhodu. Ázerbájdžán je dnes vnímán nejen jako dodavatel uhlovodíků, ale jako samostatné centrum regionální transformace.
Mimořádnou úlohu v tomto procesu hraje Střední koridor. Díky Mezinárodnímu námořnímu obchodnímu přístavu v Baku, modernizované železniční síti a trase Baku–Tbilisi–Kars zaujímá země centrální postavení na jedné z nejrychleji rostoucích tranzitních tras mezi Asií a Evropou. Současně stát investoval miliardy manatů do obnovy osvobozených území a mezinárodní rozvojové banky stále častěji financují právě tento segment – od zavlažovacích kanálů až po projekty chytrých měst.
Proměňuje se také struktura energetické spolupráce. Zatímco dříve banky financovaly především ropné a plynárenské projekty, dnes se těžiště přesouvá k obnovitelným zdrojům energie. Ázerbájdžán realizuje rozsáhlé projekty společně se společnostmi Masdar a ACWA Power a profiluje se jako budoucí dodavatel zelené elektřiny do Evropy prostřednictvím kaspického a černomořského energetického koridoru.
To vše stojí na pevných makroekonomických základech. Na konci roku 2025 dosáhly celkové devizové rezervy země – rezervy centrální banky a Státního ropného fondu – 85,1 miliardy dolarů, což odpovídá 112 % HDP. Úroveň státního a státem garantovaného dluhu přitom zůstala nízká, přibližně 28 % HDP. Právě kombinace nízkého zadlužení, vysokých rezerv a rostoucího neropného sektoru představuje jazyk, kterému mezinárodní finanční instituce rozumějí lépe než jakýmkoli politickým prohlášením.
Mezinárodní finanční instituce dnes v Ázerbájdžánu nefinancují jednotlivé objekty. Investují do modelu rozvoje založeného na dopravních koridorech, zelené energetice a obnově osvobozených území. Zatímco řada dalších zemí regionu stále hledá své místo v nové architektuře Eurasie, Ázerbájdžán si v ní již zajistil jednu z klíčových pozic a světový kapitál pouze potvrzuje realitu, která je v zemi patrná již delší dobu.
