Zatímco některé evropské parlamenty přijímají rezoluce namířené proti Ázerbájdžánu, vztahy mezi Baku a Evropskou unií otevírají zcela novou kapitolu. Děje se tak na takové úrovni, že jakékoli pokusy narušit spolupráci mezi oběma stranami předem ztrácejí význam.
Prvního července navštívila Baku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dlouhodobě podporuje rozšiřování vztahů s Ázerbájdžánem, za což byla opakovaně terčem ostré kritiky v některých lobbistických kruzích Evropské unie. Navzdory tomuto tlaku se její přístup prosadil. Po dalším setkání s prezidentem Ilhamem Alijevem a po prohlášeních učiněných v Baku lze říci, že vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem již nikdy nebudou stejné. Posunuly se na novou úroveň, na níž se osa Baku–Brusel stává základem nejen pro bilaterální spolupráci. Soustřeďují se zde politické, dopravní i energetické zájmy jižního Kavkazu, Evropy a Střední Asie. Při širším pohledu bude na spolupráci mezi Ázerbájdžánem a Evropskou unií záviset budoucnost regionální dopravní propojenosti i energetických vazeb mezi Východem a Západem.
Že vztahy ochlazené působením určitých kruhů v EU čeká nový začátek, bylo zřejmé už v dubnu loňského roku, kdy Evropská unie a Ázerbájdžán oznámily obnovení jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci. Šlo o iniciativu evropské strany. Při své první návštěvě Baku dal nový vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Evropské komise Kaja Kallas jasně najevo, že nepřijel pouze kvůli plynu a dopravním koridorům, ale také s cílem napravit vztahy, které během působení Josepa Borrella výrazně utrpěly. Bývalý šéf evropské diplomacie zvolil vůči Baku neúčinný přístup a poškodil obraz Evropské unie v očích ázerbájdžánské společnosti. Pokusy o nátlak a otevřené uplatňování dvojích standardů ze strany některých evropských představitelů i několika členských států vytvořily negativní atmosféru, která rozvoji vzájemných vztahů neprospívala.
Ve svém prohlášení po setkání s Ursulou von der Leyenovou prezident Ilham Alijev uvedl, že vztahy mezi Evropskou komisí a Ázerbájdžánem se nyní nacházejí ve velmi aktivní fázi.
V březnu navštívil Baku předseda Evropské rady António Costa, v květnu následovala další návštěva Kaji Kallasové. Současná cesta předsedkyně Evropské komise tento proces symbolicky završuje. Všichni nejvyšší představitelé Evropské unie se vyslovili pro rozvoj vztahů s Ázerbájdžánem a uznali jeho strategický význam pro Evropu. Existuje pouze jedna výjimka – předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Rozhodnutí Evropského parlamentu však mají v této oblasti jen omezený praktický význam.
Jakákoli rozhodnutí namířená proti Ázerbájdžánu narážejí na skutečnost, že význam této země je dnes již pevně zakotven. Ázerbájdžán a Evropskou unii spojuje příliš mnoho společných zájmů a tento zájem je vzájemný.
„Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Ázerbájdžánu. Více než 40 procent našeho zahraničního obchodu připadá na členské státy EU a Ázerbájdžán je zároveň hlavním obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze. Téměř 70 procent veškerého obchodu Evropské unie v tomto regionu připadá právě na Ázerbájdžán,“ uvedl prezident Ilham Alijev po jednání s Ursulou von der Leyenovou.
Hlava státu připomněla memorandum o porozumění ke strategickému partnerství v oblasti energetiky, které bylo podepsáno v červenci 2022. Poté, co se Evropská unie po vypuknutí války na Ukrajině ocitla ve složité situaci z hlediska energetické bezpečnosti, našla spolehlivou alternativu v podobě Baku. Za uplynulé čtyři roky vzrostl vývoz ázerbájdžánského plynu do zemí Evropské unie téměř o 65 procent. Tento výsledek potvrzuje, že rozhodnutí přijaté v roce 2022 bylo správné. Kaspický plyn dnes odebírá deset členských států EU a podle prezidenta existuje prostor pro další rozšíření této spolupráce. Ázerbájdžánský plyn proudí do Evropy prostřednictvím potrubní sítě o celkové délce 3 500 kilometrů.
Dalším bodem společné agendy je zelená energie a iniciativa Baku, která proměnila projekt Black Sea Energy Corridor z meziregionálního projektu v projekt celoevropského významu prostřednictvím propojení s Transkaspickým energetickým koridorem. Baku vždy uvažuje v širších souvislostech a své projekty plánuje s ohledem na budoucí propojení se sousedními zeměmi i s jejich sousedy. Prezident Ilham Alijev kdysi prohlásil, že úspěch ázerbájdžánských projektů spočívá v dobrých vztazích se sousedy i se sousedy svých sousedů. Tato formule dnes funguje ve prospěch energetických a dopravních koridorů, jejichž součástí je Ázerbájdžán. Jeho mimořádnou úlohu v tomto prostoru dnes již nikdo nezpochybňuje.
Tuto roli znovu potvrdila i Ursula von der Leyenová během své poslední návštěvy. Bylo patrné, s jakým optimismem hodnotila výsledky jednání s prezidentem Ázerbájdžánu. Oznámila, že Evropská unie v rámci programu Global Gateway poskytne až 200 milionů eur ve formě grantů na rozvoj dopravního, energetického a digitálního propojení jižního Kavkazu. Mezi zvažovanými projekty zmínila například železniční spojení přes Nachičevan a rozvoj přístavu v Baku.
Připomeňme, že otázka evropských investic do modernizace železniční infrastruktury Nachičevanské autonomní republiky byla otevřena během jednání prezidenta Ázerbájdžánu s evropskou komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Později ministr digitálního rozvoje a dopravy Rašad Nabijev jednal s generálním ředitelem Generálního ředitelství Evropské komise pro rozšíření a východní sousedství Gertem Janem Koopmanem o přípravě studie proveditelnosti tohoto projektu.
Rozhodnutí Evropské unie zapojit se do modernizace železniční sítě v Nachičevanu lze chápat jako první krok k podpoře ázerbájdžánské iniciativy Zangezurského koridoru. Evropská unie nechce zůstat stranou.
Jižní Kavkaz je jedním z nejvýznamnějších dopravních uzlů světa propojujících Evropu, Kaspický region a Střední Asii, prohlásila Ursula von der Leyenová. Strategický význam tohoto regionu podle ní nadále roste a Ázerbájdžán v tomto procesu zaujímá klíčové postavení.
„Jen málokterá země má tak výhodnou pozici jako vaše, pokud jde o podporu regionální spolupráce a stability. Ázerbájdžán dokázal spojit svou strategickou geografickou polohu s rostoucím ekonomickým, politickým a regionálním vlivem,“ uvedla předsedkyně Evropské komise.
Ázerbájdžán skutečně disponuje mimořádně výhodnou geografickou polohou. Samotná poloha na mapě však nestačí. Jen málo zemí ji dokáže využít tak efektivně ve prospěch vlastního rozvoje i svých partnerů. Právě proto Evropská unie plánuje uspořádat v Ázerbájdžánu Regionální konferenci o investicích do dopravní propojenosti. Jen těžko lze najít vhodnější místo. Právě zde se totiž setkávají Evropa, jižní Kavkaz a Střední Asie. Ázerbájdžán představuje ústřední článek většiny dopravních a logistických tras tohoto kontinentu, zejména v současné geopolitické situaci, která zásadně změnila tradiční dopravní mapu.
Ve čtvrtek přicestovala předsedkyně Evropské komise do Jerevanu. V Baku označila mírový proces mezi Ázerbájdžánem a Arménií za nejvýznamnější událost v regionu za poslední desetiletí a zdůraznila, že Evropská unie tento proces jednoznačně podporuje. Nejde přitom jen o politická prohlášení. Po jednání s prezidentem Ázerbájdžánu oznámila nový program na podporu míru v hodnotě 20 milionů eur. Podle jejích slov budou prostředky směřovat na projekty v příhraničních oblastech. Lze předpokládat, že nepůjde pouze o území Arménie. V minulosti Evropská unie financovala především arménské projekty. Nyní se zdá, že chce přistoupit k vyváženějšímu přístupu. To je pozitivní krok, zejména s ohledem na jednostranné iniciativy Baku, které měly Arménii ukázat výhody mírového soužití. Region dnes stojí před jedinečnou příležitostí. Evropská unie se může stát součástí tohoto procesu, nikoli jako jednostranně orientovaný aktér či pozorovatelská mise s pochybnými cíli, ale jako partner skutečně zainteresovaný na míru a rozvoji.
Je třeba zdůraznit, že agenda Evropské unie vůči Arménii se zásadně liší od spolupráce s Ázerbájdžánem. Baku a Brusel vystupují jako téměř rovnocenní partneři, jejichž vztahy stojí především na ekonomických zájmech a dlouhodobých projektech. Ázerbájdžán od Evropské unie nic nepožaduje a neusiluje o členství. Arménie naopak evropskou podporu naléhavě potřebuje, především v politické oblasti. V poslední době se k tomu přidává i hospodářská pomoc v souvislosti s omezením dovozu arménského zboží do Ruska. Jerevan usiluje o integraci do Evropské unie a chce se za podpory Evropy postupně vymanit z tradičního ruského vlivu. Situace je citlivá a Evropská unie se snaží posílit své postavení v Arménii, aniž by připustila opakování ukrajinského scénáře.
I při plnění tohoto úkolu se však Evropská unie bez spolupráce s Baku neobejde.
