Na pozadí nadcházející návštěvy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která se uskuteční 1. července 2026, je stále zřetelnější, že Evropa Ázerbájdžán kriticky potřebuje jako energetického i strategického partnera.
Půjde o další návštěvu šéfky Evropské komise v Baku od roku 2022, kdy bylo podepsáno Memorandum o strategickém partnerství v oblasti energetiky. Od té doby se situace v Evropě změnila: energetická transformace zvýšila závislost Evropské unie na nových dodavatelích a Ázerbájdžán se stal jedním z klíčových prvků této nové architektury.
Ázerbájdžán se již stal významným alternativním dodavatelem zemního plynu pro Evropskou unii. Od podpisu memoranda dodávky výrazně vzrostly. V roce 2025 země vyvezla přibližně 25 miliard metrů krychlových plynu, z toho asi 13 miliard metrů krychlových do členských států EU. Ve srovnání s rokem 2021 to představuje nárůst téměř o 60 %. Plyn proudí prostřednictvím Jižního plynového koridoru, včetně plynovodu TAP, do 12 evropských zemí. Celkem ázerbájdžánský plyn odebírá 16 států, z nichž 10 je členy Evropské unie. Novými odběrateli jsou Německo a Rakousko.
Memorandum z roku 2022 stanovilo cíl zvýšit dodávky do EU do roku 2027 na 20 miliard metrů krychlových ročně. Ázerbájdžán již od roku 2021 zvýšil export o 56 % a pokrývá přibližně 4 % evropské poptávky po zemním plynu. To Evropě pomáhá snižovat závislost na ruských energetických zdrojích a lépe čelit globální nestabilitě.
Jak uvedl prezident Ilham Alijev při slavnostním zahájení 31. Baku Energy Forum dne 1. června 2026, dnes si lze jen těžko představit evropský energetický trh bez Jižního plynového koridoru.
„Jak jsem již řekl, dodáváme plyn stále většímu počtu zemí. V loňském roce jsem zde během Baku Energy Week informoval účastníky o dvanácti zemích, které odebíraly ázerbájdžánský plyn. Dnes je jich již šestnáct, včetně deseti členských států Evropské unie. Toto číslo bude bezpochyby dále růst. Z hlediska geografického rozsahu dodávek potrubního plynu do různých zemí a regionů zaujímá Ázerbájdžán první místo na světě. A naše dodávky plynu budeme dále zvyšovat,“ prohlásil prezident.
Evropská unie zůstává největším obchodním partnerem Ázerbájdžánu. Připadá na ni přibližně 37–50 % zahraničního obchodu země a v některých letech až 70 % jejího exportu. V první polovině roku 2025 přesáhl vzájemný obchod 10,4 miliardy amerických dolarů, což představuje meziroční nárůst o 22,6 %.
Hlavní část vývozu do Evropské unie tvoří energetické suroviny, jejichž hodnota v roce 2025 překročila 15 miliard dolarů. Vzniká tak stabilní vzájemná závislost: Evropa získává spolehlivé dodávky a Ázerbájdžán investice i dlouhodobé kontrakty. Evropská unie zůstává největším investorem do ázerbájdžánského ropného, plynárenského i neenergetického sektoru a programy EU4Business podporují tisíce podniků. Prezident Ilham Alijev při setkání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v březnu 2026 zdůraznil rostoucí význam spolupráce s Evropskou unií jako hlavním ekonomickým partnerem Ázerbájdžánu.
„Podíval jsem se na některé ekonomické ukazatele. V lednu letošního roku připadalo 50 procent našeho zahraničního obchodu na Evropskou unii. V loňském roce byl tento podíl o něco nižší, ale jasně to ukazuje, že Evropská unie je naším obchodním partnerem číslo jedna. Jsem přesvědčen, že s novými projekty a novými investičními příležitostmi – investice přitom směřují oběma směry, protože nyní aktivně investujeme také v Evropě – bude náš vzájemný obchod jednoznačně dále růst,“ zdůraznil prezident Ilham Alijev při setkání s Antóniem Costou v březnu 2026.
Jinými slovy, Ázerbájdžán dále posiluje svou pozici klíčového tranzitního uzlu Eurasie. Střední koridor propojuje Evropu se Střední Asií a Čínou mimo tradiční severní trasy, čímž snižuje logistická rizika a posiluje odolnost dodavatelských řetězců.
Baku hraje v tomto procesu ústřední roli díky rozvinuté dopravní infrastruktuře, včetně Mezinárodního námořního obchodního přístavu v Baku, železniční tratě Baku–Tbilisi–Kars a úzké integrace s dopravními sítěmi Turecka a Gruzie. Evropská unie v rámci iniciativy Global Gateway investuje do rozvoje tohoto koridoru a považuje jej za strategickou alternativu pro obchod i energetiku.
Současně se rozvíjí i nový směr – export energie z obnovitelných zdrojů. Ázerbájdžán prosazuje projekty Zeleného energetického koridoru Kaspické moře – Černé moře – Evropa a Transkaspického zeleného energetického koridoru společně s Gruzií, Rumunskem, Maďarskem, Kazachstánem a Uzbekistánem.
Ázerbájdžán vyhlásil Karabach, Východní Zangezur a Nachičevan za „zelené energetické zóny“ a rozšiřuje projekty zaměřené na výrobu elektřiny ze sluneční a větrné energie. Tyto iniciativy přímo souvisejí s klimatickými cíli Evropské unie i se strategií REPowerEU.
Jak vidíme, návštěva Ursuly von der Leyenové v Baku se uskuteční v době, kdy význam Ázerbájdžánu pro Evropu výrazně roste. Zájem Bruselu se již netýká pouze dodávek zemního plynu, ale také dopravních koridorů a budoucích projektů v oblasti zelené energetiky. Za současných podmínek představuje cesta předsedkyně Evropské komise přirozené pokračování již vybudované linie spolupráce. Ázerbájdžán si pro Evropskou unii nadále zachovává mimořádný politický i ekonomický význam a role Baku v evropském energetickém a dopravním systému se bude i nadále posilovat.
