Ázerbájdžán deklaroval připravenost rozšiřovat energetickou spolupráci s Českem nad rámec tradičních dodávek ropy, čímž fakticky nastavuje nový směr bilaterálních vztahů. Jak uvedl zvláštní zmocněnec prezidenta Ázerbájdžánu Elchin Amirbekov v rozhovoru pro česká média, přibližně třetina ropy využívané v České republice pochází z Ázerbájdžánu. „Tato spolupráce může být rozšířena i do dalších oblastí. Může zahrnovat také zemní plyn,“ uvedl. Podle jeho slov by Ázerbájdžán mohl rozšířit svůj energetický portfoliový mix o obnovitelné zdroje energie, protože disponuje značným potenciálem v oblasti solární a větrné energetiky i výroby elektřiny.
Na pozadí snahy Evropy diverzifikovat zdroje energie a snižovat závislost na tradičních dodavatelích Ázerbájdžán posiluje svou pozici spolehlivého exportéra energetických surovin. Česko naopak vnímá Baku jako významného partnera nejen v energetice, ale i v širším ekonomickém a geopolitickém kontextu. Ázerbájdžánsko-české vztahy tak postupně získávají charakter mnohostranné spolupráce.
Klíčovým směrem spolupráce zůstává energetika. Po mnoho let je Ázerbájdžán jedním z největších dodavatelů ropy do Česka. Podle odhadů tvoří zhruba třetinu veškeré ropy využívané v zemi. To činí Baku důležitým prvkem energetické bezpečnosti Prahy.
Podle nejnovějších údajů Česko stabilně patří mezi největší importéry ázerbájdžánské ropy. V prvním čtvrtletí roku dosáhl objem exportu ropy a ropných produktů do této země stovek tisíc tun v hodnotě přesahující 180 milionů dolarů. Česko si udržuje status jednoho z klíčových evropských partnerů Ázerbájdžánu v ropném sektoru a zaujímá druhé místo mezi importéry.
Současně dochází k postupné diverzifikaci spolupráce. Stále větší pozornost se věnuje perspektivám dodávek zemního plynu. Ázerbájdžán dnes exportuje plyn do 16 zemí, včetně deseti členských států Evropské unie, a nadále rozšiřuje geografii dodávek. V tomto kontextu lze Česko vnímat jako potenciální směr další expanze.
Významnou roli v tomto procesu hraje Jižní plynový koridor, strategická infrastruktura zajišťující přepravu plynu z kaspického regionu do Evropy. Současné vytížení koridoru se však blíží maximální kapacitě, což otevírá otázku investic do jeho rozšíření. Klíčovou roli v tomto procesu budou muset sehrát jak Ázerbájdžán, tak státy Evropské unie.
Významné perspektivy se otevírají také v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Ázerbájdžán aktivně rozvíjí projekty v oblasti solární a větrné energetiky, včetně offshore kapacit v Kaspickém moři.
Česko se svým rozvinutým průmyslovým potenciálem může do těchto procesů přispět dodávkami technologií a zařízení. Jde například o výrobu turbín, solárních panelů, systémů pro ukládání energie a dalších komponentů. Energetická spolupráce tak postupně získává inovativnější a dlouhodobější charakter.
Zvláštní pozornost si zaslouží projekt Black Sea Energy, který počítá s položením podmořského elektrického kabelu po dně Černého moře. Cílem projektu je export „zelené“ elektřiny vyráběné v regionu Jižního Kavkazu do zemí Evropské unie.
Po realizaci projektu Black Sea Energy se Ázerbájdžán může stát nejen dodavatelem uhlovodíků, ale i významným exportérem čisté energie do Evropy. To zásadně rozšiřuje rámec energetické spolupráce a otevírá nové možnosti pro účast evropských zemí, včetně Česka, jak v investiční, tak technologické rovině.
Jedním z nejperspektivnějších směrů spolupráce mezi oběma zeměmi je doprava a logistika. Díky své geografické poloze vystupuje Ázerbájdžán jako důležitý tranzitní uzel mezi Evropou a Asií. Konkrétně jde o rozvoj Transkaspické mezinárodní dopravní trasy (Středního koridoru), která spojuje Čínu, Střední Asii, Kavkaz a Evropu. Česko, nacházející se v centru evropského dopravního systému, může mít zájem o využívání této trasy pro diverzifikaci logistických řetězců. Jak uvedl Elchin Amirbekov, Ázerbájdžán může být pro Českou republiku důležitou „branou“ do strategických regionů, jako jsou Jižní Kavkaz a Střední Asie. To otevírá možnosti pro zapojení českých firem do rozvoje infrastruktury, logistických center a dopravních technologií.
Spolupráce se může týkat také tarifní politiky, regulačních otázek a digitalizace dopravních procesů. Česká republika tradičně disponuje silnou průmyslovou základnou, zejména v oblasti strojírenství a inženýrství. To vytváří prostor pro rozšíření spolupráce s Ázerbájdžánem, který má zájem o modernizaci ekonomiky a rozvoj neenergetického sektoru. České společnosti se mohou zapojit do projektů zaměřených na budování výrobních kapacit, dodávky zařízení a implementaci moderních technologií. Perspektivní jsou zejména oblasti energetického strojírenství, automatizace a průmyslové digitalizace.
Současné vztahy mezi Ázerbájdžánem a Českem odrážejí širší procesy probíhající v Evropě a Eurasii. Diverzifikace energetických dodávek, rozvoj dopravních koridorů a přechod k „zelené“ ekonomice formují novou agendu spolupráce. Ázerbájdžán se svým strategickým postavením a zdrojovou základnou vystupuje jako významný partner pro země střední Evropy. Česko naopak nabízí technologická řešení a průmyslový potenciál. To společně vytváří základ pro stabilní a vzájemně výhodné partnerství, které se v nadcházejících letech může posunout na kvalitativně novou úroveň.
