Ministři životního prostředí členských států Evropské unie se v úterý sejdou na mimořádném jednání, aby schválili aktualizovaný klimatický cíl před začátkem summitu OSN o klimatu – COP30, který bude zahájen 6. listopadu v brazilském městě Belém.
Podle agentury Reuters se EU snaží dosáhnout jednotného postoje doslova na poslední chvíli: neúspěch vyjednávání by mohl ohrozit její nároky na vůdčí roli v globální klimatické agendě. Diskuse v Belému budou zkouškou připravenosti největších světových ekonomik pokračovat v boji proti změně klimatu – navzdory politickému odporu, mimo jiné ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Řada zemí, včetně Číny, Velké Británie a Austrálie, již předložila své nové klimatické závazky. Evropská unie však – přestože přijala jedny z nejambicióznějších opatření na světě ke snižování emisí uhlíku – čelí odporu průmyslu a vlád, které se obávají, že dosažení těchto cílů by mohlo poškodit ekonomiku v době rostoucích výdajů na obranu a energii.
V září se členské státy EU nedokázaly dohodnout na klimatickém cíli pro rok 2040, a ministři nyní spěchají najít kompromis jen několik dní před setkáním předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen s lídry světových mocností na COP30.
Podle komisaře EU pro otázky klimatu Wopkeho Hoekstry je geopolitická situace nyní složitější než kdy dříve. „Přesto Evropská unie udělá vše pro to, aby v Belému potvrdila svůj závazek k mnohostranné spolupráci a k Pařížské dohodě,“ uvedl na setkání ministrů v Kanadě.
Základní návrh Evropské komise počítá se snížením celkových emisí skleníkových plynů v EU o 90 % do roku 2040 ve srovnání s úrovní z roku 1990, aby se zachoval kurz k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Itálie, Polsko a Česká republika však varují, že takto přísná opatření by byla pro jejich ekonomiky příliš náročná, zejména kvůli vysokým cenám energií, levnému dovozu z Číny a americkým clům. Naopak Nizozemsko, Španělsko a Švédsko zdůrazňují, že zhoršující se klimatická situace a potřeba konkurovat Číně v oblasti „zelených“ technologií vyžadují rozhodnější kroky.
Návrh kompromisní dohody, s nímž se seznámila agentura Reuters, obsahuje bod navržený Francií, který by umožnil revizi klimatického cíle v případě, že se ukáže, že evropské lesy pohlcují méně CO₂, než se očekávalo.
Brusel je rovněž připraven udělat několik ústupků, aby získal podporu členských států – mimo jiné zvážit úpravu cen na trhu s emisními povolenkami a možné zmírnění zákazu vozidel se spalovacími motory od roku 2035, jak požaduje Německo.
K dosažení dohody budou muset ministři stanovit, jakou část z 90% snížení emisí bude možné kompenzovat prostřednictvím nákupu zahraničních uhlíkových kreditů – čímž by se fakticky snížila zátěž pro národní průmysl.
